Rád bych znal Váš názor na zapojení „anuloidu“ do systému vytápění. Zdrojem tepla budou dva zdroje tepelné čerpadlo a tepelný výměník z krbu. Oba zdroje by byly napojené do „anuloidu“ (obsah cca 500–750 l), ze kterého by byla napojená otopná sestava RD kde část bude vytápěna podlahovým topením, a část radiátory. Do okruhu pro podlahové topení by byla vedená přes třícestný ventil s regulaci do radiátorů přímo z anuloidu. Je moje myšlenka uskutečnitelná, nebo je to nereálné? Děkuji.

   Mám systém topení/ohřevu TUV s regulací RVS 63.283, kotel na tuhá, plynový kotel, bojler a aku nádoba.
   Při letním provozu, kdy jede jen o ohřev TUV pomocí plynového kotle, dochází k tomu, že když je dosažena požadovaná teplota TUV v bojleru, vypne RVS čerpadlo, které žene vodu do bojleru. Plynový kotel má ale asi minutový doběh, čerpadlo v kotli běží, vyhání z kotle zbytkové teplo a tlačí teplou vodu do aku nádoby, protože bojlerové čerpadlo už stojí. Výsledkem je, že po každém vypnutí plynového kotle stoupne teplota v aku o 4°C a má zhruba 1/4 aku nahřátou na téměř stejnou teplotu jako bojler.
   Řešením by podle mě bylo nastavit přes RVS doběh i bojlerovému čerpadlu (připojené v RVS jako prvek Q3) a tak čerpadla v kotli a před bojlerem synchronizovat. Pak by i zbytkové teplo běželo pře bojler a nezůstávalo bez užitku v aku.
Jen nevím, kde v RVS je možné čerpadlo Q3 takto nastavit.

   Dobrý den pane Valtere, inspirován několika typovými schématy z TZB-info, vašimi doporučeními a návodem od výrobců jsem dospěl k následující topologii otopné soustavy a ohřevu TUV. V rodinném domě mám 4 patra, po cca. 4 radiátorech, každé patro bude propojeno dvoutrubkovou souproudou soustavu, mít vlastní kalorimetr a elektronický kulový ventil na zpátečce.
   Celková odhadnutá tepelná ztráta prostupem tepla a větráním při -12°C 16kW, při -2°C 8kW (95% roku), jedná se o řadovku, tzn. předpokládám ještě menší ztráty než zmíněné, navržené dle tabulkových hodnot.
   Předpokládám provoz T.Č. Nibe F2120 s teplotním spádem 55/45 a provoz kondenzačního kotle Enbra CD 24 H 75/65...případně jakékoliv další kombinace. Zvažoval jsem sériové zapojení kotlů s možností by-passu T.Č. a provozovat otopnou soustavu se spádem až 75/45 (T.Č. by dělalo předehřev z 45°C na 55°C) s invertorovým oběhovým čerpadlem (z důvodu zpomalení oběhu a dosažení většího spádu), což se mi nakonec zdá nereálné (nemám však konkrétní argument proč ne) …TUV bude Dražice OKC 500 NTRR/HP/SOL.
Předpokládám následující vlastnosti:
 1) Dokud bude stačit T.Č., tak bude topit a ohřívat vodu.
 2) Jakmile nebude T.Č. stačit bude tak bude jen ohřívat vodu a kondenzační kotel bude ohřívat radiátory.
 3) TUV i radiátory budou ohřívány kondenzačním kotlem.

  Dle instrukce posílám přílohu nutnou k popisu problému. Teď se dívám, že mi tam možná chybí ještě 1 expanska (nebo přemístit současnou), protože kombinací ZK2 a T2 se může stát, že kondenzační kotel, resp. radiátory budou mít v okruhu pouze expansku v kondenzačním kotli což nevím, jestli je dostačující. U T.Č. si expanzní nádobou nejsem jistý.

   Dobrý den, poprosil bych o konzultaci a Váš názor, pokud to je možné. Novostavba RD patrového domu. Vytápění tepelným čerpadlem, akumulační nádrž 350 l + 2x solární panel na ohřev teplé vody. Přízemí podlahové topení a 2x otopné těleso v garáži. Rozvaděč 6 okruhů. Patro – podlahové topení, rozdělovač 10 okruhů. Realizace v následujících týdnech.
   Jak byste prosím řešil okruh k radiátorům – přes rozdělovač nebo před rozdělovačem. Dále by mě zajímalo, zda použít oběhové čerpadlo ke každému rozdělovači? Mohl bych Vás poprosit o Váš názor?