Pošta

Listárna - poradna pro Vás a vaši regulaci.

Řízení kotle Vaillant

   Resp. dotaz na kontakt na autora modré části textu zde: jvalter.cz/nadrazene-rizeni-kotle.
   Jeden z konverzujících tady píše, že "U těchto kotlů mám s modulem 0-10V a řízením výstupní teploty ty nejlepší zkušenosti.". Také já bych rád získal takové zkušenosti. Mám kotel Vailant ecoTec pro, vybral jsem si ho proto, že má možnost být řízen "primitivní" napěťovou úrovní 0..10V. Nechci se prát s protokolem, protože nevěřím na standardy. Popis problému převezmu odjinud, abych to nepsal znovu a znovu:
   Mám připojený PWM výstup SDS micro (aktuální fw) na vstup modulu PWM10. Výstup jde na desku VR34 kotle Vaillant ecoTec pro. Měl jsem dojem, že stačí nastavit na vstupní svorce modulu napěťového řízení kotle napětí vyšší, než je regulační práh (asi 1,5V) a kotel by měl začít nahřívat vodu do topného okruhu. Nenahřívá.
   Také mám výstup PWM10 připojený na A-D vstup SDS, takže vidím, že výstupní napětí odpovídá nastavenému. Měřeno na svorce modulu v kotli, to napětí tam je, kabeláž tedy není nikde přerušená. S tím, jak se mění výstupní napětí PWM10, se mění hodnoty v registru D.009 v diagnostice řídící jednotky kotle. Hodnota je ve stupních Celsia (je vidět v zobrazení proměnné D.009), takže řídící jednotka kotle zná požadovanou teplotu výstupní vody.
   Kotel se ale ani po mnoha minutách s požadovanou hodnotou vody kolem 50 st.C nespustí a nepošle vodu do okruhu. Modul rozhraní kotle pro A-D řízení 1..10V je velmi podobný, možná identický, co do kotlů ProTherm.
   Nějaké nápady? Máte někdo zkušenost s řízením kotlů Vaillant/ProTherm přes napěťové rozhraní? Musí se v řídící jednotce někde výslovně nastavit, že má reagovat na napěťový vstup, když jeho hodnotu už prokazatelně vidí?
   Dohaduju se, že v celém systému je něco s vyšší prioritou (nastavení nebo jiná část obvodu), co řídící jednotku drží v "letním režimu".
Toto bych chtěl konzultovat s někým, kdo už zkušenosti s touto konkrétní sestavou získal. S ohledem na roční období se to patrně dá pochopit ;-) Přeji pěkný den.

Regulátor CW400 a kotel CERAPUR

   Dobrý večer, na CW400 mám standardně navolen režim vytápění Ekvitermní křivka s patním bodem v automatickém režimu. Otázka: Má vliv na regulaci i prostorová teplota?
Všimnul jsem si, že někdy při startu a zapálení hořáku nedojde k rozběhu kotlového čerpadla. V kotli rychle narůstá teplota a čerpadlo se zapne v okamžiku, kdy už je palivový ventil uzavřen. Přijde mi to nesmyslné. Doběh čerpadla naprosto neodpovídá nastavené hodnotě doběhu. Děkuji za odpověď.

VITODENS 200 a ETATHERM

   Dobrý den, nainstaloval jsem nový kotel VITODENS 200–W a mám stávající regulaci ETATHERM. Pro spínání kotle jsem použil jednotku EA1, kterou mi doporučil VIESSMANN. Problém je ten, že kotel někdy topí a někdy ne, bez ohledu na to, že ETETHERM sepne relé pro sepnutí kotle. Jelikož VITODENS 200–W má desítky parametrů pro nastavení není mi jasné, kde je chyba. Není tento kotel zbytečně chytrý pro řízení pomocí ETATHERM? Podle mého by stačilo, aby při sepnutí relé u ETATHERM, kotel začal topit podle ekvitermu, který je v kotli?

Kondenzační kotel 2

   Dobrý den. Po krátké době viz naše předchozí mailová korespondence. Stala se mi nepříjemná věc, s kterou jsem nepočítal, i když teď co jsem pročítal, se to dalo čekat.
Po výměně kondenzačního kotle Junkers za starý Gasex s otevřenou expanzí po nasazení nového kotle a uzavření systému a zvýšením tlaku v soustavě mi začali 3 kusy starých plechových žebrových radiátorů (viz foto v příloze) v místech mokvat nikoliv ještě kapat nebo téct, a to jsem ještě pořádně netopil, ale to je jedno, prostě problém. Byl jsem rád, že mám hodně vody v topném systému staré rozvody pro KZ kotel slast a pochoutka a teď tohle. Stalo se to logicky ve špatný čas. Covid, zima, řemeslníku málo a ještě nemají čas.
   Vůbec nemám chuť tam cpát nové deskové radiátory (už tu mám v domě 2) rychle to chladne, divně topí, a hlavně ztratím to množství vody pochoutku pro KZ kotel. Ale bojím, že jiná varianta nebude.
   Druh lepší možnost je zase s větším obsahem vody a jeden prodejce u nás je má stále nové v nabídce je zase plechové žebrové (150-200kc článek). Problém nevím, v jakých délkách má skladem, zda se nebudou muset nastavovat a kdo to pak udělá.
   Třetí možnost tu bych nejradši litinové radiátory bohužel u nových 400-450kc za článek je finanční scifi. Pak jsou bazarové za pár korun tam nevím, jaké hrozí nebezpečí z netěsností. Je to poměr cena výkon super řešení, ale nákup se týká loterii. Muže být štěstí nebo smůla a pak bych nevěděl, kdo se bude zaobírat a patlat s přetěsňováním.
   Prosím o Váš názor, jak vidíte stávající situaci Vy případně, jaké by bylo řešení Vaše. Jak jsem psal, vůbec nemám chuť jít do těch fórových panelů s malým obsahem vody i nevhodných pro KZ kotel. Plus kotel má velký výkon (2 byt jednotky). Ale chuť a realita muže být jiná. Těch plechových mám teď 9, v systému z toho 3 mokvají. Další otázka vyměnit rovnou vše ostatní nechat. Samozřejmě staré rozvody k topení nechám. Děkuji za úvahu a názor.

Kogenerace – zapojení plynové kotelny – hydraulika

   Dobrý den, moc Vás prosím o radu. V minulosti jsme spolu již několikrát hovořili. Zapojení kotelny – 2x plynový kotel, 1x kogenerace, akumulace 5 m3. Přílohy:
Schéma kotelny: Původní schéma, které bylo doporučeno, dle již realizovaného projektu. Zde mi vadí, že za kogenerací je umístěn přepínací ventil – buď jde teplo přímo před anuloid (THR) nebo přepne do akumulace. Navíc pokud jde teplo přímo k rozdělovači do topného systému, pak zpátečkou jde příliš teplá voda a kogenerace se vypíná – informace z jiné realizace.
Zapojení č.1: Přepínací ventil jsem vypustil a provedl jsem úpravu a z kogenerace vede potrubí přímo k akumulaci a AKU nádrž je zapojena tříbodově. Následně pak spíná čerpadlo č.7 a přes anuloid se vede teplo z akumulace k rozdělovači. Jakmile teplota v AKU poklesne, čerpadlo 7 vypne a zapnou se plynové kotle.
Zapojení č.2: Moc se mi nelíbí v zapojení č.1 mít anuloid, a ještě aku nádobu, která vlastně plní také funkci anuloidu. Proto jsem v zapojení č.2 udělal ještě tuto úpravu. Anuloid jsem vypustil a nechal AKU nádrž ve funkci anuloidu. Ovšem zde si nejsem jistý hydraulikou.
 1. Fáze – kogenerace v provozu. Požadavek na teplo – sepnou čerpadla č.3, 6 nebo 4. Tedy dle odběru tepla se uspokojí požadavky na topné okruhy a zároveň se může ukládat přebytečné teplo z kogenerace.
 2. Fáze – kogenerace mimo provoz. Nastává vybíjení akumulace – čerpadla 3,6 nebo 4 v provozu a budou tahat teplou vodu z AKU nádoby. Zde bych se chtěl zeptat, zda nemůžou ta čerpadla tahat vodu přes vypnuté kotle, které mají svá čerpadla? Hydraulický odpor přes kotle by měl být větší, než z akumulace? Pokud to nepůjde, pak jedině zapojit výstup z kotlů do vrchlíku akumulace – je tam ale moc vody a než se to nahřeje… cca 800 l od vrchlíku po výstup do topení…
 3. Fáze je pak vybitá akumulace a v provozu budou pouze plynové kotle.
   Výhodou zapojení č.2 je, že ke kogeneraci a ke kotlům jde vždy vychlazená zpátečka ze dna AKU nádoby. Prosím Vás o odborný náhled, jestli jsou mé úvahy správné. Předem mockrát děkuji.

Rozdíly mezi směšovacími rozdělovači

   Dobrý den, mám otázku ohledně rozdělovačů pro podlahové vytápění + mísící sada. Jaký je primárně rozdíl mezi:
A) http://deltatop.cz/wp-content/uploads/2014/02/schema-rozdelovace.jpg
B) https://www.toptherm.info/wp-content/uploads/2017/09/ROZDELOVACE-TOP-557A.jpg
   Ve variantě A je psáno podle https://www.pipelife.com/media/cz/pdf_downloads/RADOPRESS.pdf, strana 18, že „Při rozdílném tlaku topná voda proudí obtokem.“, to znamená, pokud dochází k uzavírání ventilů na části rozdělovače/sběrači, tak dochází k vyrovnání pro konstantní tlak, respektive k ochraně čerpadla před nadměrnými otáčkami (tím pádem osazené čerpadlo by mělo držet konstantní tlak a případně zavření všech ventilů dojít ke snížení otáček respektive k vypnutí čerpadla)? Princip míchání otopné vody na požadovanou je stejná jako ve variantě B?
   Ve variantě B může dojít k různému tlaku? Pokud to chápu správně, tlak si udržuje primárně čerpadlo? Dále zde chybí obtok jako je u varianty A.
V čem se tyto směšovací rozdělovače primárně liší, použitím na radiátorové, podlahové topení? Způsoby připojení, z jakého tepelného zdroje otopná voda přichází akumulační nádrž, tepelné čerpadlo, kotel,…?
   Pokud bych termostatické hlavice jak ve variantě A nebo B nahradil pohony řízené elektricky, mohl bych řídit otopnou vodu pomocí ekvitermní regulace s tím, že bych musel dále měřit teplotu za směšovacím ventilem a upravovat na základě této teploty polohu ventilu? Předem se omlouvám za případně hloupé otázky či základní neznalost. Děkuji za odpovědi.

Stránky